Počasí u nás bude pod vlivem oblasti vyššího tlaku vzduchu.Vlivem suchého počasí a vysokých denních teplot vzduchu dochází ke zvýšení nebezpečí vzniku požárů. Podle současných předpovědí vývoje počasí se tato situace zatím nebude výrazně měnit. Minimálně do poloviny tohoto týdne (do 3.5. 2007) neočekáváme žádné srážky. První dešťové přeháňky by se mohly objevit až o víkendu. Už teď je jisté, že sucho se výrazně podepíše na letošní úrodě. Ministr zemědělství Petr Gandalovič uvedl, že letošní úroda by kvůli suchu mohla být nižší až o desítky procent. “Například pro řepku je to období teď velmi kritické,” řekl Gandalovič v rádiu Frekvence 1.

V pražské Libuši v sobotu odpoledne meteorologové naměřili teplotní rekord 26,5 stupně Celsia. Dosud platila v Libuši maximální hodnota 24,9 stupně, naměřená v roce 1993. V Českých Budějovicích rtuť teploměru vystoupala na rekordních 25 stupňů Celsia. Teplotní rekord starý 61 let padl také v Olomouci. Tamní stanice naměřila teplotu 26,3 stupně. Slunečné a teplé počasí vylákalo tisíce lidí v sobotu na koupaliště. Takovou návštěvnost koupaliště nemívají ani v květnu nebo některé letní dny.

V současné době vlivem velmi teplého a suchého počasí vzniká velké riziko požárů. Za uplynulé 4 dny - od pondělí 23.4. do čtvrtka 26.4. - došlo na celém území republiky k celkem 519 požárům (jsou v tom započteny i požáry bez zásahu hasičů), což je téměř 2,5 násobek dlouhodobého průměru. Z těchto 519 požárů bylo celkem 228 – tedy téměř ½ - v přírodním prostředí (lesy, polní porost, tráva).
Bohužel většina požárů v přírodním prostředí je způsobena lidskou neopatrností – v tomto počasí stačí např. odhozený nedopalek cigarety a velice snadno dojde k požáru.

Květen je za dveřmi a tak na mnoha místech celé země stejně jako každý rok vzplanou menší či větší ohně a vypuknou lidové veselice, známé jako pálení čarodějnic. Neopatrnost při těchto oslavách bohužel každoročně způsobí požáry, které musí následně likvidovat hasiči. Ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, proto každý rok informuje veřejnost o bezpečnostních zásadách.

V lesích je celoročně zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, jinak může být udělena pokuta až do výše 15 000 Kč.
Je rovněž zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
Nikdy nerozdělávejte oheň pod větvemi stromů, na pasekách, v blízkosti křovin, ve vysoké trávě, poblíž zemědělských plodin a stohů.
Od hořícího ohně neodcházejte, dohlížejte na něj, po skončení pálení jej důkladně zalijte vodou, vyhrabte zbytky dřeva, spáleniště s popelem překryjte vrstvou zeminy.
Dodržujte zákaz vypalování trávy a porostů. Je to nelegální a velice nebezpečná činnost, za kterou vám hrozí pokuty až do výše 25 000,- Kč.
Spalování většího množství biologického odpadu např. na Vaší zahrádce předem nahlaste hasičům.
Jste-li svědkem vzniku nějaké mimořádné události - např. požáru v lese, předejte informaci co nejdříve na tísňovou linku 150 nebo 112.

Čeští vědci na apelují na politiky, aby začali brát vážně nové poznatky o klimatických změnách, které odborníci minulý týden představili v Akademii věd.
Žádají představitele státu, aby začali formulovat vize energetického, dopravního či vodohospodářského rozvoje. Jen tak se může ekonomika vyrovnat s klimatickými změnami bez dramatického propadu.
Fenomén globálního oteplování se stává čím dál tím více tématem číslo jedna a v pozornosti, kterou mu věnují média předhání témata jsko je AIDS, ozbrojené konflikty na Blízkém východě nebo rusko-americké vztahy. Počasí už dávno není pouze formálním konverzačním tématem ve společnosti ani heslem světlých zítřků “poručíme větru, dešti” , ale téměř otázkou přežití. Zdá se, že bezstarostnost, se kterou z naší klimaticky poklidné středoevropské kotliny sledujeme tajfuny a hurikány ve zprávách, pomalu mizí. Katastrofické scénáře mají totiž optavdu grády a začínají se týkat také nás.

Teplota planety se zvyšuje. Za poslední roky v průměru o dva až tři stupně Celsia.
Před několika dny byla v Británii zveřejněna zpráva předního ekonoma britské vlády a někdejšího hlavního ekonoma Světové banky sira Nicholase Sterna. Ten v rozsáhlém materiálu
varoval, že pokud svět nezasáhne proti změnám klimatu, čeká ho v budoucnu hospodářská krize. Přitom účinný zásah by přišel asi na procento světového HDP ročně. Egyptská velkoměsta pod vodou, sucho na evropském kontinentu.Následkem tání ledové masy na obou zemských pólech prý hladina moří stoupne až o čtyři metry. Přitom už při vzestupu o metr by zaniklo několik měst v deltě Nilu, jako jsou Alexandrie a Port Saíd.Dalším důsledkem takového vývoje by bylo výrazné vzedmutí vlny migrace z těchto oblastí do Evropy, vědci dokonce varují před novodobým “stěhováním národů”.
Do roku 2100 mají průměrné teploty například v Rakousku stoupnout nejméně o čtyři stupně Celsia. Ve všech vyšších polohách se údajně zdvojnásobí až ztrojnásobí počet dní s vedry
nad 30 stupňů. Srážek celkově ubude, i když v určitých místech jich může být více, ale dešťových.Ve velkých městech lze čekat silný “efekt teplotních ostrovů”, a proto by se tomuto vývoji mělo přizpůsobovat i stavebnictví: Ať už jde o vytváření stinných zón, vývoj nových stavebních materiálů nebo přívod čerstvého vzduchu do obydlí.
Tak zní pouze zlomek katastrofických předpokladů, které mají mezi vědeckou veřejností stále více zastánců.
Klimatická předpověď nevyjímá ani Českou republiku. Klimatická vize pro naše území zní ovšem neznalému laickému uchu velmi pozitivně. Klimatologové vidí budoucnost našeho počasí, které bude podobné tomu, jaké znají turisté v jihofrancouzské Provence. Potvrzují to dlouhodobé matematické a klimatické modely českých i zahraničních vědců. Kdo z nás by si nechtěl užívat v naší často zachmuřené republice celé dny sluníčka a tepla jako ve slunné jižní Francii? Jenže to je velice povrchní pohled na tento problém. Bohužel také velice český : můžeme si mnout ruce a začít šetřit na bazén, zatímco jiné národy čekají války o zdroje, hlad a živelné pohromy? Rozhodně ne, říkají čeští vědci politikům, kteří se k tomuto problému zatím veřejně nevyjadřují. Vyjímku představuje prezident naší republiky Václav Klaus, který má ovšem na problematiku globálního oteplování a jeho důsledků pohled přinejmenším pozoruhodný.Prezident Václav Klaus totiž na odpověd americkým kongresmanům, kteří ho požádali o názory k diskusi o změnách klimatu a globálním oteplování, přirovnal argumenty prosazující globální oteplování ke komunismu. Prohlásil, že takzvané klimatické změny a zejména člověkem způsobené klimatické změny se staly jedním z nejnebezpečnějších argumentů směřujících k ovlivňování lidského chování a veřejné politiky na celém světě. Tato ideologie hlásá, že jí jde o ochranu Země a přírody, a pod tímto sloganem – podobně jako kdysi marxisté – chce nahradit svobodný a spontánní vývoj lidstva určitým druhem centrálního , nyní globálního, plánování celého světa.
V České republice je zatím na politické scéně ticho po pěšině. Vědci přesto burcují politiky, aby začali formulovat vize energetického, dopravního či vodohospodářského rozvoje. Jen tak se může ekonomika vyrovnat s klimatickými změnami bez dramatického propadu. Jinými slovy: aby kvůli očekávanému růstu teplot a úbytku srážek nezůstaly části země bez vody a aby byl k dispozici i dostatek energie. “S úbytkem vody citelně poklesne výkonnost vodních elektráren,” předpovídá Ivana Nemešová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.Důsledky oteplení nemusí být pro Česko jen ničivé. Například stavebnictví zaznamenalo v letošní teplé zimě neobvyklý růst. Odborníci však zatím nedovedou říci, nakolik vysoké letní teploty zatíží - třeba i kvůli klimatizaci - spotřebu elektrické energie. Ekonomové by tedy prý měli začít počítat, co to s
hospodářstvím udělá.Bez zajímavosti není fakt, že obdobně vysoké koncentrace oxidu uhličitého se v zemské atmosféře vyskytovaly dříve, než začaly doby ledové, což je asi před 25 tisíci let. Tehdy se prudce oteplilo, ale pak v relativně krátké době pokryl Evropu led.Citelné klimatické ale na druhou stranu výkyvy odborníky nepřekvapují.Náměstek ředitele hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz se domnívá, že klima by se - tak jako nejednou v minulosti - měnilo i bez přispění lidí. Přítomnost skleníkových plynů v atmosféře přesto podle něj přispívá k extrémním projevům počasí.”Opakují se v periodách. Vysoké teploty Evropa naposledy prožívala ve čtrnáctém a šestnáctém století, kdy kolem Prahy vznikaly rozsáhlé vinohrady, protože tu v poměrně krátké době vznikly vhodné podmínky k pěstování révy. Vládly tu teploty jako v jižní Francii,” říká Tolasz. Nedostatkem vody trpí Česko podle něj už dnes.
Ale ani evropská vědecká obec není v problematice globálního oteplování a klimatických změn zadaleka jednotná. Zatímco německá meteorologická služba (DWD) před několika dny fakticky vyzvala obyvatele, aby se připravili na “enormní důsledky”, které lze vyvozovat ze stoupajících teplot a s tím souvisejících “alarmujících změn” v ovzduší,dva britští vědci varovali, že někteří jejich kolegové přehánějí odhady dopadů globálního oteplování, zveřejňují závěry, které věda neopodstatňuje, a ohrožují pověst svých seriózních kolegů a skutečně již dokázaných závěrů.
Ředitel této německé státní meteorologické organizace Wolfgang Kusch v televizi ZDF poukázal na trvalý vzestup teplot od roku 1990 a také letošní duben označil za mimořádný.
Speciálně ve středoevropském Německu to podle DWD bude znamenat, že v dříve spíš chladných přímořských oblastech na severu země poroste turistický ruch. Na druhé straně je třeba počítat s negativním efektem, jakým zřejmě bude mimo jiné vyšší počet mrtvých z horka nebo růst rakovinových onemocnění. Mizet začnou také lyžařské oblasti na alpském jihu Německa.
“Každému z nás musí být jasné, že nezbytné přizpůsobení společnosti ke změně klimatu nebude zadarmo,” uvedl Wolfgang Kusch. Jako v každých procesech změn budou ti, kdo na tom vydělají, ale také ti, kdo prodělají. Oč více bude společnost o změnách ovzduší vědět, o to účinněji se bude moci na ně připravit.
Další expert meteorologické služby Paul Becker připomíná, že vedrem lidé trpí více, než když se musejí vyrovnávat se stresem ze zimy. Kromě toho je třeba počítat s větším množstvím infekcí a rakoviny kůže.
V jiném rozhovoru tentokrát s britskou s BBC se proti katastrofickým předpovědím vyslovili profesoři a členové Královské meteorologické společnosti Paul Hardaker a Chris Collier, kteří patří k vědcům zastávajícím názor, že lidé způsobují nynější oteplení. Hardaker a Collier řekli, že jsou proti “katastrofismu” a “hollywoodizaci” počasí a klimatických změn, protože to jen mate veřejnost. Vědci by se podle nich měli soustředit na to, aby o
budoucích možných změnách informovali racionálně a střízlivě. Oba britští vědci poukázali na nedávné prohlášení jedné z předních amerických vědeckých institucí, Amerického sdružení pro podporu vědy (AAAS), která uvedla, že se zvyšuje intenzita období sucha, vln horka, záplav, lesních požárů a silných bouří, což má rostoucí dopady na ekosystém a společnost. “Tyto události jsou prvním varováním před mnohem více
zničujícími škodami, které přijdou a z nichž některé budou nevratné.” Podle Hardakera a Colliera toto tvrzení sice může být pravdivé, ale v tuto chvíli ještě pro to neexistují skutečně vědecké důkazy.
Podle Colliera jde zřejmě o poukaz na to, že hurikánů je více v důsledku globálního oteplování. “Ale udělat z toho všeobecný závěr, že všechny extrémní události sílí - na to je stále ještě příliš brzy,” řekl Collier v rozhovoru s BBC. Podle něj není pochyb o tom, že vlivem lidské činnosti se klima otepluje. Vědci by si však měli být vědomi, že pokud budou bít na poplach přehnaně a zbytečně, budou ztrácet důvěryhodnost. Podle Hardakera přehnaná tvrzení nahrávají těm, kteří tvrdí, že se vědci mýlí a že globální oteplování je mýtus.
Vraťme se ale ještě na okamžik k nám do Mekky české meteorologie pražského Klementina, pyšnícího se nejdelšími záznamy klimatu ve Střední Evropě.
Údaje z nejstarší meteorologické stanice nám říkají, jaké počasí měli naši prapraprarodiče. Umí ale přesně říci, jaké počasí máme dnes a jaké bude pro naše potomky ?Běžnému člověku údaje naměřené v Klementinu řeknou, jak teplo či zima bylo člověku v centru Prahy přesně v den, kdy meteorolog zaznamenal údaje. Tedy vlastně kdykoli od konce 18. století dodnes.V podstatě se dá říci, že koncem 18. století byly roční průměrné teploty naměřené v Klementinu lehce pod deseti stupni Celsia, nyní jsou lehce pod 11 stupni. V centru Prahy je tedy v průměru o stupeň tepleji. Z toho asi za půl stupně může rozšíření města a druhý půlstupeň představuje “opravdové” oteplení.To potvrdila i docentka Jaroslava Kalvová z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Podle ní se dá v Česku očekávat “zvýšení průměrných měsíčních teplot vzduchu i zvýšení úhrnu srážek v
zimě a snížení v létě.” Dodala, že “otázky kolem klimatu a jeho změn vedou k zamyšlení nad odpovědností člověka”.Za posledních padesát let se v ČR oteplilo o půl stupně. Tato změna podle Českého hydrometeorologického ústavu není konečná. Dokladem toho je i letošní zima, která byla nejmírnější za posledních 45 let.Za tři a půl měsíce letošního roku bylo podle meteorologů jen několik málo dnů, kdy se průměrné denní teploty pohybovaly pod normálem. Od začátku roku je průměrná denní teplota pro polohy do 600 metrů vyšší o 3,3 stupně, než je dlouhodobý průměr. Srážky za toto období byly průměrné.
Do debaty o účincích globálního oteplování v Česku vstupuje další fenomén. Odborníci i běžní obyvatelé si totiž začínají všímat mimořádně větrného počasí, které panuje v republice minimálně od začátku letošního ledna. Ačkoliv je teplo, trvale fouká silný vítr zejména západních směrů. Dny s bezvětřím se už velmi dlouho prakticky nevyskytují. Zejména provozovatelé větrných elektráren hovoří o mimořádném, takzvaně „nadvětrném“ roce, v němž výroba elektřiny z větru meziročně narostla až o 40 %.
Klimatologové i další odborníci jsou ale velmi opatrní v odpovědi na otázku, zda se může jednat o začátek trvalého jevu, souvisejícího například s globálním oteplováním. Česko podle
nich jen zřejmě zažívá mimořádně větrné období stejně jako tomu bylo v historii už mnohokrát.
Globální oteplování se určitě projevuje na různých místech různě, a může se tedy pochopitelně projevit i na změně povětrnostních podmínek,“ řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Současné počasí podle něj souvisí s velkým rozdílem v mohutnosti tlakové níže nad severním Atlantikem a naopak výše nad Azorami. Čím větší jsou jejich rozdíly, tím více proudí do střední Evropy oceánský vzduch ze západu.
Na otázku, zda v budoucnu převládne v Česku oceánské proudění se silnějším větrem, mohou tedy vědci odpovědět až v mnohem dlouhodobějším časovém horizontu. Spíše se ale očekává, že můžeme nadále počítat se střídáním studených a naopak teplých a větrných zim.

Letošní duben jsme si užili 19 dnů s odpoledními teplotami nad 20 °C, z toho 4 dny se odpolední teploty pohybovaly až nad 25 °C. V dubnu roku 2005 vystoupila odpolední teplota pouze dva dny nad 20 °C a v roce 2006 5 dnů.

Slunečné a horké počasí s letní atmosférou láká k opalování a chytání bronzu. Ale pozor! Ačkoliv je duben, slunce má sílu, kterou by touto dobou ještě nikdo nečekal. Při pobytu na přímém slunci proto odborníci doporučují používat ochranné prostředky jako jsou krémy s vysokým ochranným faktorem, sluneční brýle a přikrývky hlavy.V těchto dnech je ozonová vrtsva zeslabena o -10 až -20%. Vzhledem k přetrvávajícímu zeslabení je nutno počítat se zvýšením škodlivého UV-záření o 15 až 20%.

Pyloví alergici se ze slunečného a teplého počasí příliš neradují, příroda kvete a některé druhy s velikým předstihem.V uplynulém týdnu pokračovala sezóna květu břízy, koncentrace tohoto alergenu se v ovzduší již ale snižuje, zvláště v nižších polohách. Začátek pylové sezóny trav očekáváme letos už po 10. květnu. Hojný bude stále pyl dubu, buku, jírovce a ořešáku, ve městech platanu. Začnou rozkvétat smrky a posléze i borovice. Pozvolna bude přibývat také pylu řepky olejky, její pyl ale špatně létá, takže může vyvolávat alergické potíže pouze v těsné blízkosti kvetoucích polí. Postupně bude klesat koncentrace pylu habru, jasanu a vrby

Současné teplé a suché počasí netěší vodáky, průtoky na českých a moravských řekách se dostávají k minimu. Horské úseky řek nejsou sjízdné a střední a dolní toky většiny řek sice zatím pro kanoe a kajaky splavné jsou, ale vody ubývá. Do budoucna může situaci zachránit jen déšť, a to nikoli přívalový, informoval Vojtěch Jančar z Českého kanoistického svazu.
Ani houbařům se nedaří. V českých lesích v těchto dnech své košíky rozhodně nenaplní. Kvůli velikému suchu houby prakticky nerostou, řekl dnes jednatel České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha. Šanci najít houby tak podle něho zatím mají spíš jen zahrádkáři na zalévaných záhonech a trávnících.

Meteorologové v souvislosti s počasím posledních dnů a s výhledem na další dny upozorňují na nebezpečí vzniku požárů. Minimálně do poloviny příštího týdne bude riziko požáru na celém území ČR narůstat. Již o tomto víkendu očekávají meteorologové především v nízkých polohách nejvyšší úroveň nebezpečí.
Na území České republiky bylo například ve čtvrtek zaznamenáno 148 požárů, které způsobily škodu asi 8,4 milionu korun. Oheň si nevyžádal oběti na životech ani zranění, oznámilo to generální ředitelství Hasičského záchranného sboru.

V pondělí 23. dubna NASA zveřejnila první 3D snímky Slunce, které pořídila kosmická sonda STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory). Nové záběry umožní vědcům sledovat erupce na Slunci v prostorovém zobrazení. Věří, že jim pomohou i předpovídat sluneční bouře, které ovlivňují život astronautů ve vesmíru i lidí na Zemi. Pro dosažení stereo efektu je ale potřeba mít 3D stereoskopické brýle.
Kosmická sluneční observatoř STEREO (dvojice sond) byla vypuštěna 25. října 2006 a na oběžnou dráhu kolem Slunce se po řadě manévrů dostala 21. ledna 2007.

Zdroj: ScienceWeek.cz, BBC